Každý fanda vystřihovánek si jistě vzpomene na své první modelářské krůčky. Pro mě jsou tyto začátky spojeny s tvorbou firmy Betexa.cz a jejich modely Kokořína, Sychrova a Bouzova, které byly mými prvními kousky ve sbírce papírové architektury. Na nich jsem se rovněž naučil spoustu dosud neznámých postupů a ozkoušel si i několik slepých uliček. Jsem proto rád, že i v dnešní době má začínající modelář možnost  vybrat si ze široké nabídky současných vystřihovánek architektury právě pro něj vhodný model. Jednou z novinek firmy Betexa, určenou nejen pro tyto začátečníky je model hradu Strakonice.

O modelu

Vystřihovánka hradu Strakonice je zpracována v měřítku 1:350 a to v duchu nejnovější tvorby Betexy v příjemných realistických barvách a ve vysoké kvalitě a ostrosti kresby. Přistihl jsem se, že mi bylo až líto do archů s díly vůbec střihnout, jak pěkně jednotlivé stránky vypadaly.

Model je dalším dílem v rozrůstající se řadě vystřihovánek české architektury, zpracovaných ve zjednodušené formě. V rámci snahy, aby byl model byl konstrukčně co nejméně složitý, došlo k několika úpravám a odchylkám od předlohy, modelu to však na realističnosti zásadně neubírá. Vystřihovánku doprovází řada fotek hotového modelu a návodných kreseb, takže ztratit se v průběhu jednotlivých fází stavby snad ani není možné. Jednoduchý slovní návod navíc doplňují také tipy a triky pro začínající modeláře, díky kterým si dokáží poradit s přípravou a tvarováním jednotlivých dílů vystřihovánky.

 

Stavba

Model jsem stavěl ještě před jeho oficiálním vydáním, jako betatest. Proto jsem si mohl určit vlastní posloupnost stavby. Až po vydání modelu jsem zjistil, že mnou zvolený postup je velmi podobný tomu, který doporučuje autor modelu. Při bližším prozkoumání jsem zjistil, že model tvoří jednotlivé budovy a menší celky, které je možné připravit si samostatně dopředu, a následně je až na závěr spojit dohromady.

Připravil jsem si tedy jednotlivé sestavy paláců, věží, hradeb a přístavků. Následně jsem si připravil ze tří dílů základní desku celého hradu, na kterou jsem začal jednotlivé díly přilepovat. Začal jsem od východu kaplí se čtverhrannou věží a žlutým rohovým barokním palácem a postupoval dále, přes středověký palác, budovu pivovaru, hradbu s břitovou věží Rumpálem a hospodářské budovy, až jsem se propracoval k bráně na druhé západní straně areálu.  Během sestavování jsem nenarazil na žádný větší zádrhel. Celý areál jsem na závěr opatřil několika drobnými přístavbami a celek doplnil jemným modelářským posypem.

Jak již bylo řečeno, model je díky své konstrukci, měřítku i ceně určen nejširší veřejnosti, dětem a začínajícím modelářům. Stavba jde velmi rychle a téměř každý s elementární trpělivostí a vhodným náčiním je tak schopen si během pár večerů postavit velmi pěkný model, aniž by mu stavbu znechutily nějaké odrazující záludnosti. Za zkušené modeláře bych uvítal arch s volitelnými dílky, jako třeba komíny, střešní vikýře, či plastické arkýře na fasádách, které by model pozvedly hned o úroveň výš. I přesto model rád doporučuji.

O předloze

Počátky Strakonického hradu se datují do první poloviny 13. století a jsou neodmyslitelně spjaty s komendou řádu Johanitů. Majitel hradu Bavor I. Ze Strakonic, jim nejprve daroval jeho část. Počátkem 15. Století jej pak Johanité získali celý. Hrad následně, jako sídlo velkopřevora sloužil až do poloviny 20. století. Rozsáhlý areál Strakonického hradu, jehož součástí je i kostel svatého Prokopa je téměř učebnicí architektonických slohů od gotiky, přes renesanci, až po barokní dostavby. Dnes je areál přístupný veřejnosti a sídlí zde například knihovna, umělecká škoda, nebo oblastní muzeum.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ