Papírové modely polské provenience u nás rozhodně nejsou neznámé a pravidelně je můžeme potkávat na všech českých modelářských soutěžích. Jedním z největších producentů je vydavatelství GPM, které kromě široké palety techniky, lodí, nebo letadel nabízí i poměrně širokou řadu architektury, zaměřenou především na polské památky a baltské pobřežní majáky.
O modelu
Já jsem si pro své první seznámení s tvorbou tohoto vydavatelství vybral model dřevěného kostelíku z polského města Karpacz. Model je zpracován v měřítku 1:150 a není nijak rozsáhlý. Čtyři stránky s díly ve formátu A4 jsou kvalitně zpracovány jak po stránce grafiky, tak i tisku. Stavbou modelu nás provází další tři stránky s černobílými fotografiemi, které popisují jednotlivé fáze stavby i se zakreslenými čísly použitých dílů. Přesto že fotografie doprovází i stručný instruktážní text v polštině, foto návod je natolik přehledný, že modelář rozhodně nemusí umět polsky, aby si byl model schopen slepit. To však neplatí o textu s historii předlohy tohoto modelu, který je zpracován opět pouze v Polštině což je škoda. Zde bych uvítal užití alespoň jednoho světového jazyka.
Stavba
Stavba modelu není nijak náročná, ani záludná. Na podlepený čtvercový základový plán nejprve přilepíme obvodové stěny kostela a všech přístaveb. Následně začneme kostelík zastřešovat. Doporučuji postup od nejnižších střech po obvodu budovy a postupovat směrem do středu a vzhůru, což nám zaručí, že si budeme moci zevnitř vypomoci, aby se nám zdi při lepení střech nepokroutili. Poněkud záludnější podsestavou je polo-kupole nad kněžištěm, kterou jsem si tvarově poněkud upravil, aby pěkně sedla dohromady.
Stejně tak jsem musel mírně poopravit i pět obvodových oken, které se na tuto kopuli přilepují. Po dokončení hrubé stavby kostela přejdeme k otevřené spojovací chodbě s oblouky a na ní navážeme čtvercovou zvonici. Tu na závěr opět zastřešíme a přidáme dvě podstřešní arkýřová okénka.
Nyní nastal čas k doplnění stavby o drobné detaily. Nad hlavní vchod přilepíme stříšku a ke vstupu schodek, který doporučuji podlepit silnějším kartonem, aby vynikl. Střechy doplníme ozdobnými hřebeny. Nejnáročnější části stavby podle mě je vyřezání několika ozdobných dračích hlav, které zakončují střešní hřebeny. Ty se skládají ze dvou zrcadlových polovin. Ve vystřihovánce však není naznačená žádná dělící polovina mezi díly, aby se dali k sobě přehnout, slepit a teprve následně oříznout skalpelem. Je proto třeba oba díly nejprve na hrubo obstřihnout, následně přilepit k sobě a pak teprve skalpelem vyřezat detaily. Práce je to titěrná a náročná na přesnost. Navíc jsem při stavbě narazil na drobnou chybku. Dva páry dračích hlav jsou znatelně menší a dle návodu patří na samotný vrchol kostela a věže. Zde umístěné střešní hřebeny však jakoby počítají s umístěním větší varianty. Aby tak dračí hlavy nebyly „utopené“, musel jsem jim dodělat jakési podstavce. Naštěstí vše se mi podařilo zamaskovat hnědou temperou při retuši, takže rozdíl je téměř nerozpoznatelný. Vystřihovánka nabízí i čtyři papírové schématicky zpracované stromečky. Já se však rozhodl pro zpracování okolí s pomocí modelářského posypu a vláčkařských stromků. Model se stavěl rychle, bez větších problémů a doporučil bych jej i méně zkušeným modelářům.
O předloze
Původní dřevěný kostelík skandinávského sloupového typu stál již od roku 1175 v rybářské obci Vang v Norsku. V polovině 19. století se však místní obyvatele rozhodli pro stavbu nového zděného kostela. Jedním ze způsobů, jak na stavbu získat finance měl být i prodej starého kostela, jako palivového dříví. Zachránit se jej podařilo malíři Johannu Christianu Dahlovi, díky němuž byl kostel pečlivě rozebrán a převezen do Pruska. Znovu sestaven byl v letech 1842 – 1844 v obci Brückenberg (Karpacz) na německé (dnes polské) straně Krkonoš. Původně katolický kostel byl však při příležitosti znovu sestavení na novém místě výrazně přestavěn a upraven pro využití protestanty. Proto má s původní stavbou společné jen některé stavební prvky a výzdobu, ale z větší části se jedná spíše o novostavbu. Zcela nově pak byla vybudována přilehlá zvonice, která u původního kostela vůbec nebyla. Přesto se jedná o velmi hodnotnou kulturní památku, která se dodnes těší značnému turistickému zájmu.
