S radostí vám představujeme náš poslední model vytvořený na zakázku. Jedná se o papírový model pro město Klatovy. Předlohou pro model se stala historická budova radnice a přilehlé Černé věže. Více se o modelu, předloze a stavbě samotné rozepsal Ondra Šretr, kterému velmi děkujeme za beta stavbu.
Než se do recenze pustíte nabízíme vám pár fotek modelu, náhled dílů a i návodů, které Ondra při stavbě ještě neměl k dispozici.
/Tomáš Bělka Jr./
Recenze
Během letošního dubna se mi dostalo té cti být prvním, kdo zkušebně zaboří svoje nůžky a skalpel do nového modelu od Betexa.cz, který ztvárňuje radnici v Klatovech a rád bych se s Vámi na těchto řádcích podělil o své dojmy a zkušenosti.
Papírový model ztvárňuje novorenesanční budovu radnice, stojící v jihozápadním rohu centrálního městského náměstí Míru, spolu se sousední pozdně gotickou Černou věží. Vystřihovánka je zpracována v měřítku 1:160. Pokud se však pustíte do její stavby, rezervujte si na poličce dostatek prostoru, jelikož hotový model je pěkný macek. Výška věže se pohybuje kolem půl metru a není to rozhodně drobek, který zapadne vedle jiných modelů. S ohledem na rozměry proto potěší, že se autor modelu rozhodl pro doplňkové díly, které jinak ploché stěny budovy radnice i věže zplastičťují. Prostorová okna dodají jednotlivým zdem hloubku. Naopak pokud si dáme tu práci a podlepíme si hodiny na věži, či různé římsy tenkým kartonem, dostane se nám prostorového efektu i v opačném směru. I tak ale model není složitý a tyto díly jsou zcela volitelné. Začátečníci si tak mohou model s klidem zpracovat v „krabicové“ formě a rozhodně také litovat nebudou.
Jelikož jsem model stavěl bez návodu a návodných kreseb, jelikož ještě neexistovali, může se můj postup poněkud rozcházet s oficiálním návodem ve vystřihovánce. Jak se ale říká, na vrchol však nikdy nevede jen jedna cesta ?
Začal jsem stavbou Černé věže, do jejíhož trupu jsem zalepil okna a naopak z vnějšku podlepené ciferníky hodin a orloje. Než Jsem plášť věže uzavřel, doplnil jsem jej ještě o průchod v přízemí a výztuhu pro změnu na jeho vrcholu. Uzavřený plášť je možné ještě doplnit o zplastičťující pásky, které na fasádě oddělují jednotlivá podlaží.
Tento celek jsem zatím odložil a pustil se do zpracování nejvyššího patra věže. Ochoz doplněný o čtyři nárožní věžičky jsem přilepil na podlepenou základnu. Další dva podlepené menší díly jsem přidal pod základnu a dosáhl tak stupňovitého vzhledu základny tohoto vyhlídkového patra. Velkou opatrnost si žádá sestavení hlavní střechy věže. Její čtverhranná základna postupně přechází do kruhové. Pokud budete přesně lepit a na kruhovém kornoutu horní části si ještě jemně mezi prsty zploštíte místa, kam by měly dosednout hrany spodní částí, vše do sebe výborně zapadne. Ochoz věže jsem ještě doplnil střechami nárožních věžiček a využil i volitelné díly čtyř střešních vikýřů na kruhové části hlavní střechy. Doporučuji ale zatím nespojovat tuto podsestavu s tělem věže.
Další částí, do kterém jsem se pustil, byl plášť budovy radnice. Nejprve jsem vyřezal všechny dveřní a okenní otvory a zaslepil je plastickými výplněmi z volitelných dílků. Zvlášť jsem si zpracoval střešní díl s římsou, který slouží jako fixace tvaru budovy. K jeho spodní hraně jsem postupně nalepil jednotlivé obvodové stěny. Zvlášť jsem si ještě zpracoval střechu radnice a také předpřipravil bohatě zdobené střešní štíty jednotlivých fasád.
Nyní již bylo možné pustit se do sestavení celého modelu. K radnici, prozatím bez střechy, jsem připojil korpus věže, prozatím také bez střechy. Zde jistě i vy oceníte, že na věži zatím nemáte přilepenou střechu a do nitra věže se dostanete celou rukou, abyste pomohli spojení obou rozměrných částí na správných místech. Poté jsem doplnil střechu radnice a následně i jednotlivé štíty. Nyní bylo možné připojit i střechu samotné věže. Základní tvar obou budov jsem zafixoval chodníkem na straně do náměstí a druhým pak mezi věží a boční fasádou radnice.
Stále však ještě zbývalo hodně dílků, kterými bylo možné model „ozdobit“. Druhá plastická římsa na fasádě radnice, balkon nad hlavním vchodem, střešní vikýře a pod věžním ochozem čtyři dílky podpírající nárožní věžičky.
Malým bonbonkem na závěr pro mě byla zvonička na střeše radnice. Poměrně komplikovaný stupňovitý tvar se mi ale podařilo bez větších problémů dát dohromady. I zde je možné využít plastických oken po obvodu vížky a přidat tak modelu na členitosti.
Velkým zadostiučinění pro mě bylo, když všechno perfektně sedlo na své místo. Model měl být hotov k určitému termínu a proto na dlouhé dumání nebo chyby nebylo moc prostoru. Přesto se model stavěl velmi dobře a není třeba se obávat jakýchkoliv záludností. Zpětně bych možná stavitelům doporučil jen to, aby větší plošné díly, jako stěny radnice a věže, přeci jen podlepili silnějším kartonem. Model této velikosti se pak bude jistě skládat lépe.
Černá věž byla postavena v letech 1547 – 1557 podle návrhu italského mistra Antonia de Saly a měla obraně – pozorovací funkci. Současně však měla svou monumentálnosti dávat na odiv blahobyt města Klatov. S Výškou 81,6 metru je to skutečně dodnes nepřehlédnutelný orientační bod. Roku 1559 byla z její východní strany přistavěna radnice. Věž se stala svědkem i obětí četných požárů města a díky svému tmavě ožehnutému zdivu dostala i jméno Černá. Nyní slouží především jako turistické místo rozhledu a je bohužel populární i mezi sebevrahy. První seskok z ní je doložen již k roku 1884.
Původně pozdně gotická radnice z let 1557 – 1559. Velké přestavby v klasicistním slohu a zvýšení o patro se dočkala v letech 1848 – 1850. Současná novorenesanční podoba od architekta J. Fanty pochází z další velké přestavby a zvýšení budovy z roku 1925.