Úvod
Dnes vám představím svou stavbu tanku Panzerkampfwagen IV Ausfahrt G z produkce polského vydavatelství ANGRAF.
Řekne-li se německý tank z 2. Světové války, většina lidí si asi představí známý Tiger či Panther. Faktem ale je, že hlavní tíhu bojů nesl po celou dobu bojů tento stroj, který se v řadě verzí vyráběl po celou dobu války, a celková produkce se zastavila těsně pod hranicí deseti tisíc (Tiger pro srovnání cca 1350 ks). PzKpfw IV po válce sloužil v řadě armád včetně té československé. Dnes ho lze spatřit např. i v muzeu Vojenského historického ústavu v Lešanech, byť ne zcela zblízka, neboť je začleněn do instalace k Ostravské operaci a je tedy součástí scenérie.
Model
Model ve standardním měřítku 1:25 vydaný vydavatelstvím ANGRAF v roce 2020 je zpracován velmi detailně, i když interiér zpracován není. Velmi povedená je grafická úprava povrchu vozidla s atraktivním zbarvením a naznačenou patinou. Už první prolistování sešitu znamenalo jedno důležité zjištění: takto složitý a členitý model není doplněn ani jediným centimetrem čtverečním náhradní plochy, což považuji za celkem nešťastné. K modelu jsem pořídil i laserem řezané díly, které stavbu činily pohodlnější.
Stavba
Začátek stavby se samozřejmě týkal kompletace kartonové kostry. Korba tanku je v tomto případě rozdělena na spodní a horní část, což se z hlediska další stavby ukázalo jako velmi dobré řešení. Všechny díly kostry do sebe velmi pěkně zapadly a kostra vozidla byla hotova raz dva. I prvotní pokusné slícování s obšívkou sedlo velmi pěkně a následné potažení to jen potvrdilo; vše naprosto bez problémů.
Další fází stavby byl podvozek vozidla. Koncepce pojezdu se čtyřmi pojezdovými vozíky, kde každý vozík má dvě dvojkolí, vlastní listovou pružinu a spoustu další drobotiny, mi dala pořádně zabrat. Při kompletaci vozíků jsem zároveň narazil na jeden z nechvalně proslulých neduhů modelů vydavatelství ANSWER/ANGRAF – totiž chybějící dílky. Není to v zásadě žádná katastrofa; buď si modelář patřičné dílky koleček namnoží na kopírce, nebo je rovněž lze stáhnout na webu vydavatele, paradoxně ovšem ne na stránce modelu Panzeru IV, ale u již dříve vydaného StuG IV, s nímž Panzer IV sdílí podvozkovou platformu včetně vydavatelských chyb.
Následovala stavba hnacích a pojezdových kol. Zatímco kola hnací byla zpracována precizně a velmi dobře se stavěla, zpracování kol napínacích bylo, zřejmě v zájmu snazší stavby, značně zjednodušeno. Pokusil jsem se kola vyrobit nová a věrnější předloze, z původních jsem použil pouze náboje. Jako kostru obručí kol jsem použil kovové kroužky na klíče stejného průměru, zbytek kol jsou papírové trubičky. Toto představovalo hlavní úpravu oproti originální vystřihovánce.
Další neoriginální díly vlastně hned následovaly – já lenoch použil laserové pásy. Nejsem si úplně jistý, jestli jsem si z hlediska své lenosti pomohl. Posuďte sami: zvolil jsem pásy od firmy DrafModel v provedení článkovém. To obnášelo každý jednotlivý článek pásu ze čtyř dílů, spojit s dalším článkem prostřednictvím drátku, 2 pásy o 98 článcích, suma sumárum 980 dílků plus barvení a patinování. Pomohl jsem si? Rozhodně si nejsem jist z pohledu své lenosti, ale snad mohu říci, že určitě z hlediska vzhledu výsledného opásání. To vypadá opravdu velmi dobře, s originálními díly z vystřihovánky bych asi takového výsledku nedosáhl.
Už v průběhu nekonečného skládání pásů jsem tuto stereotypní činnost prokládal kompletací dalších částí tanku, abych se z těch pásů dočista nezbláznil. Takže jsem poskládal kostru věže a potáhl ji obšívkou. Tady jsou bočnice lepeny jen na hrany žeber a práce tedy vyžaduje velkou opatrnost, aby nedošlo k jejich protlačení. Současně s věží jsem začal pomalu pracovat i na vybavení korby vozidla, a že toho má Panzer IV požehnaně. Teprve po definitivním osazení pásů jsem spojil vrchní a spodní část korby a nainstaloval blatníky. Teď už snad každý pozná, že to bude tank.
Obvyklou adrenalinovou disciplínou při stavbě tanku je hlaveň. Obecně nepatří svinování úzkých, dlouhých válců k nejjednodušším modelářským činnostem, u tanku je hlaveň jednou z dominantních částí modelu, takže s jejím provedením stojí a padá výsledný vzhled modelu. A musí to klapnout na první dobrou… U PzKpfw IV je to ještě vylepšeno o členitou úsťovou brzdu. Osobně to přičítám své nešikovnosti, ale na úsťové brzdě mi jednotlivé části navzájem neseděly tak jak bych si představoval a musel jsem dělat jisté drobné korekce. Nakonec se podařilo a věž jsem ozdobil pětasedmdesátimilimetrovým kanónem se spřaženým kulometem.
Ze zbytku stavby stojí za zmínku ještě dvě podskupiny. Velitelská věžička, jejíž stavba je pěkně vymyšlená, vše sedělo perfektně a její stavbu jsem si fakt užil. Druhou je „kufr“ na zadní stěně věže. Jeho tvar je na modelářské zpracování poměrně náročný a tady jsem se tedy docela slušně vyvztekal. (Manželka by asi poznamenala, že „slušně“ tedy rozhodně NE! A měla by pravdu…). Složitý tvar vyžadoval místy trochu násilí a to nakonec slavilo úspěch a já i tento komplikovaný celek připojil k tanku.
Pak už zbývalo doplnit „jen pár“ drobností jako je lopata, zvedák, vytěrák atd. Za zmínku ještě stojí, že autor zcela ignoroval vybavení tanku tažným lanem, dokonce i háky k jeho upevnění neuznal za vhodné na záď instalovat. Takže zde je opět prostor pro modelářovu kreativitu.
Na závěr jsem ještě model doplnil značným množstvím matek a šroubů, které konečnému vzhledu modelu určitě pomohly.
Stručné zhodnocení
Mé první setkání s modelem tohoto vydavatelství potvrdilo pověst, která ANSWER/ANGRAF předchází, tedy pěkné modely atraktivních předloh, které ale mají své mouchy, dané omezeným betatestováním a svižným tempem vydávání novinek. Přesto musím model pochválit; kromě několika chybějících a několika přebývajících dílů jsem se s problémy nesetkal. Model byl velmi přesný a stavěl se dobře. Výsledek vypadá opravdu pěkně, na čemž má velký podíl atraktivní zbarvení i detailní provedení. Stavba není vhodná pro začátečníky, středně pokročilý modelář by ale s trochou pečlivosti a trpělivosti z modelu určitě dokázal udělat parádní ozdobu modelářské sbírky.
Model postavil, nafotil a recenzi připravil Vladimír Hanke.