Předloha
Führichův dům v Chrastavě je dalším modelem, který jsem s chutí lepil. Po Šolcově domu je to druhý model lidové architektury z mého blízkého okolí z dílny Vystřihovánky TOM za podpory libereckého klubu papíráků LICARD.Jedná se o státem chráněnou památku 220 let starého typického maloměstského a venkovského patrového domu s roubeným přízemím a hrázděným patrem. Podobných domů, pamětníků své doby, je tu v bývalých Sudetech spousty. V domě byla zřízena pobočka Městského muzea v Chrastavě.
Kdo byl Josef Führich (1800 – 1876)
Josef Führich je polozapomenutý německý malíř sakrálních motivů, žijící na českém území, tradičně pracoval na malbách pro kostely, kde zobrazoval různé náboženské výjevy. Studoval v Praze a ve Vídni, kde se stal také profesorem mistrovské malířské školy.
Více se o modelu a majiteli jeho předlohy se dozvíte v krátkém videu Papírových výletů do minulosti:
O modelu
Jedná se o poměrně mladou modelářskou novinku, která vyšla v září 2021.
Vystřihovánka je tištěna v měřítku 1:120 a má jednoduchou a složitější variantu. Dílky jsou rozloženy na 4 stranách velikosti menšího školního sešitu. Rozdíl ve variantách je v množství malých a pracných dílků na přesnost, takových jako okna, sloupky, vstupní portál aj. Jednodušší varianta čítá pouze 13 dílků a je hotovo. To mi však přišlo škoda, tak jsem ke složitější variantě ještě přidal pro větší plasticitu podlepené čtvrtkou okenní rámy vystouplé zdivo, nebo dnes již neexistující dveře na zahradu aj., aby více vystouply ze stavby.
Autor Vystřihovánky TOM má dokonale zvládnutý styl pro detail a provedení grafiky. Umí si pohrát s texturou a snaží se co možná nejvěrněji vystihnout materiály a specifické nedokonalosti stavby/předlohy. Na domě se již provádějí další restaurátorské práce a tak došlo např. k odstranění zadní dveří vedoucích na zahradu. To jsou ty světlé trámy na srovnávacích fotografiích ve videu. Ačkoli má model i obtížnější dílky na zpracování, například rámy oken, zvlášť ve vyšší verzi, nesklízí za to body na modelářských soutěžích. Ale jen Vy, jako modeláři, budete vědět, jak pracné dílky to byly.
Stavba modelu
Model složitější varianty jsem stavěl přesně podle návodu, to je vždy výhodné. Vyhnete se „zalepení se“ do modelu, i když u tohoto jednodušší modýlku, budete snadno předvídat postup jen z návodné kresby.
Byl to můj druhý model z dílny Vystřihovánky TOM, tak jsem už věděl, co čekat a to se i potvrdilo. Vše přesně sedělo, žádný chyták nebo větší chyba ve značení. Napomohlo i to, že se nejedná o nijak rozsáhlý model…přesto je třeba počítat s malými dílky u složitější varianty.
I když jsem si zvolil složitější variantu, neměl jsem s modelem větší problém. Je potřeba nespěchat, pracovat přesně a mít ostrý skalpel hlavně na okenní rámy. Hotové stěny jsem nalepil již na připravenou dřevěnou podložku a střechu lepil až po té.
Nejdříve budete stavět obvodové zdivo s vlepenými podstávkami. Přesnější práce skalpelem je již třeba u okenních rámů… asi nejjemnější části modelu. V prvním hrázděném patru jsem použil i podlepení kartonem pro zachování rovných stěn. Stejně jsem podlepoval i střechu, coby největší rovnou plochu modelu. Pokud se Vám budou stěny trochu vlnit, netrapte se tím tolik. Předloha, skutečný Führichův dům se po více jak 200 letech své existence také různě mírně vlní a nemá stěny dokonale rovné 🙂
Plůtek za domem jsem nepoužil, musel by tam být i druhý na opačné straně domu naznačující zahradu za domem, ale s takovým model nepočítá. Takže žádný plůtek. Travní posyp a umístění na podložku je už něco navíc, co model určitě zvedne.
Hotový model jsem umístil na dřevěnou podložku, kterou jsem si sám namořil.
Návodová kresba nabádá k pootevřeným okenicím, i já se nechal tímto detailem zlákat pro větší plasticitu modelu. Ale je to vlastně nesmysl. Okenice byly buď aretované otevřené nebo zavřené. Nic mezi tím.
Model je to milý, zvláště pro modeláře malé architektury a pokud si ke stavbě prožijete, třeba jen virtuálně i trochu té jeho historie, bude mít model pro vás ještě větší kouzlo.
Model s radostí lepil, recenzi připravil a video natočil Pavel Koráb
Dobrý den! Pěkná práce. Oprávky: Kristián Kryštof Clam-Gallas byl hrabě, ne kníže (na rozdíl od Metternicha). Povýšení do šlechtického stavu s sebou neslo např. titul „Ritter von“, tj. rytíř, takže spojení „šlechtický rytířský stav“ je vlastně nadbytečné. Zdraví M. Svoboda
Díky za upřesnění a poučení. Pavel