Předmluva
Vážení papírový nadšenci,
představuji Vám atraktivní verzi kombajnu Fortschritt E 524 z dílny Agromodels ,od autora Jiřího Boušky v měřítku 1:32.
Musím napsat, že některé věci musí tak nějak dozrát a to platí o tomto modelu dvojnásob. O první test mne autor požádal přesně před deseti
lety !!! s tím, že ho chce jen slepit jen tak na zkoušku. Pak už jen ležel někde v šuplíku a čekal na svoji šanci. Dostal ji.
Deset let mu na kráse určitě neubralo, už podle zpracování je patrné, že model je detailně propracovaný a autora práce hodně bavila.
Předloha
Skutečný stroj už tolik štěstí neměl , byl labutí písní MDW Fortschritt, který nikdy nepřekonal západní konkurenci a byl posledním strojem
výráběným v továrně Singwitz. Kromě obilí byl schopen sklidit téměř vše co rostlo na poli. Továrna byla z hlediska vývoje o něco pozadu před
západními konkurenty. První testy proběhli v roce 1985 v Maďarsku.
Nutnost nového modelu podtrhoval fakt, že konkurenční CLAAS začal dodávat své typy do východního bloku, kde o ně byl velký zájem.
V roce 1987 vznikl model MDW E 523. Označení MDW získaly kombajny po privatizaci výrobního podniku Fortschritt.
Byl to moderní kombajn s klimatizovanou kabinou a nižší cenou ve srovnání s kombajnem CLAAS Dominator – proto byl ze začátku oblíbený,
kvalitou ale svého západního rivala nepředčil. Dodával se ze všemi druhy sklízecích adaptérů. Jeho kvalita v porovnání s CLAASem znamenala
rychlou modernizaci, vznikl tak typ E 524. V roce 1989 byl E 524 oceněn zlatou medailí na výstavě v Brně. V tomto roce padla železná opona a na
východní trh pronikli výrobci kombajnů jako John Deere, Massey Ferguson či New Holland a s těmito stroji už nemohli modely Fortschritt
soupeřit. V letech 1988 – 90 bylo vyrobeno 870 kusů v barvách Fortschritt MDW.
V letech 1992-3 byl kombajn vyráběn v modré barvě s typovým označením MDW Ernte Meister 524 s pohodlnějším sedadlem a motorem Perkins.
Od roku 1994 byl segment středních kombajnů řady 520 prezentován modely MDW 521 a 525 ještě několik let.
Majetek MDW později koupila nadnárodní společnost Case IH a koupě znamenala úplný konec Fortschritt – MDW.
Zdroj: soko.cz,
... a lepíme a stavíme...
Návodné kresby ještě nejsou, k testu dostávám jen bokorysy , myslím, že budou podobné jako u modelu E 512 a to platí i o rozložení dílů
na stránkách. Ty se dají dobře hledat, autor se je snažil dát na stránky po číslech dílů. A i tak se dá model stavět – od 1, 2, 3 … a tak dále.
Je potřeba si občas dávat pozor, co přilepit dříve a co později, myslet kousek dopředu.
Začíná se samotnou mlátičkou, která se oblepuje vším možným co je k dispozici. Zesilující hranolky to celé dobře zpevní, vyplatí se je olepit kancelářským papírem a nabarvit odstínem zelené. Ono to sice nebude ve finále moc vidět, ale je to koukatelnější.
Vytřasadla, ty spodní části je lepší si podlepit , ono to pak nejde do takového oblouku.
Motor – standartní práce od autora, ve střední složitosti. Jen bych nespěchal s přilepením na místo. Nejdříve tedy dodělat navazující řemenice na mlátičce a pak jej přilepit. Řemenice se tímto postupem trefí pěkně proti sobě.
Na řadu přichází osazování mnoha řemenicemi, kdy je potřeba si hlídat jestli jdou správně proti sobě. Komín na vytlačování zrna vymyslel autor funkční, na testovacím modelu jsem zvolil přepravní polohu a přilepil na pevno.
Chybné usazení, špatné rozteče držáku přední nápravy má autor popsané, bude opraveno. Hlavní díl je vystužen kvůli pevnosti a zvyšující se váhy modelu. Zadní náprava byla bezproblémová část, opět řešena jako funkční, já mám zafixováno a to hlavně kvůli přepravě.
Při prvním testu vyšlo najevo u obilního bunkru díl 39-45, že je špatně úhel boku, vlastně nebyl žádný. Autor mi to v rámci testu překreslil, tak to je v pořádku, navazující díly směrem dozadu č. 52, 53 a 54 se doladí před vydáním.
Kola , přední i zadní, pohodová práce. Zde chci poděkovat Bohušovi Saxunovi z TOP MODELY SK za rychlou výrobu laserových vzorků. Tento doplněk určitě model povýší na další level.
Po zpracování schodků, zábradlíček, madýlek a dalších doplňků se může pokračovat kabinou. Začíná se interiérem. Podlaha je zpevněná kostrou z kartonu. Následuje sedačka, mimochodem pěkně zpracovaná, pedály, ovládací páky, sloupek řízení s volantem a ručka. Ovládací páky jsem
upravil podle skutečnosti, na fotkách je každá jinak vysoká.
Samotný skleník je velice přesný, jen na předních sloupcích je minimum místa pro přilepení skel. Kabina se lepí na dva hranolky vycházející z mlátičky, jestli je potřeba , lze ji posunout výše vůči bunkru nasílením ranolků. A můžeme na obilní lištu.
Díly lišty a vozíku zabírají 3 stránky modelu. Základ tvoří díly 260, 261. Polovina výhry je kvalitně a přesně zpracované slepení těchto dvou dílů.
U prvního testu se mi to povedlo až na potřetí. Při aktuálním testu jsem si pomohl rozdělením hlavního dílu v místě přilepení vystužovacího hranolu 264. Po nalepení zesílených hranolků se to celé srovná, snad.. Kosa pak zpevní spodek. Opět lze postupovat při stavbě podle čísel dílů.
Vkládací šnek je nakreslený velmi přesně, po pěkném vytvarování závitů vyjde dominatní díl lišty – díly 302, 303. Do středového válce se vyplatí pro lepší pevnost namotat několik závitů kancelářského papíru a to samé platí pro střed naháněk, díl 315. Vznikne i větší ploch pro přilepení k sobě.
Na levou stranu se doplňují řemenice pohonu lišty, které se z části zakrytují. Další prací , která mne moc nebavila je výroba hřídelí se samotnými péry naháněk. Hřídele jsou vyrobeny z profilu plast 1,6 mm a drátky pér myslím z 0,3 mm a toho motáního. Vše se dá sehnat u Betexy.
Nakonec jsem se rozhodoval, v jaké pozici vlastně lištu zafixuji. Jelikož bude podložka “ v kopci „, bude lišta zvedlá včetně naháněk a napůl vysunutá.
Stavba vozíku lišty je popsána při prvním testu na www.papirovemodelarstvi.cz v sekci VDT, zemědělská technika
Poděkování redakce
Děkujeme Martinu Balvínovi za představení jeho práce i sepsání recenze
