Přiznávám, že další model z produkce německého vydavatelství Schreiber Bogen jsem si vybral pro jeho zdánlivou jednoduchost. Navíc mě fascinuje podoba jeho předlohy, která si spíš než středověkému hradu blíží současné moderní architektuře a svým vzhledem musel hrad v době svého vzniku působit jako zjevení.
O modelu
Model v měřítku 1/250 opět patří k novější produkci vydavatelství Schreiber Bogen, takže je při jeho zpracování opět využito technologie přenosu fotografií originální předlohy na jednotlivé díly modelu. Opět je použita vysoká kvalita fotografií i tisku, takže sestavený model působí velmi realisticky. Zároveň ale oceňuji poctivost vydavatele. Leckterý jiný autor by totiž jistě rád využil zdánlivé symetričnosti hradu a pokusil by se kopírovat jednotlivé věže a stěny, aby si ušetřil práci a náklady. O to víc potěší, že tento model je věrný své originální předloze a přestože rozdíly na jednotlivých fasádách nejsou nijak markantní (většinou jde jen o rozložení střílnových oken), věrně se odráží na jednotlivých dílech modelu. O to větší pozornost musí modelář dávat na čísla dílů a řídit se dle návodných kreseb, jelikož prohodit nepozorností některé věže je velmi snadné, ale byla by to velká škoda.
Stavba
Stavba začíná kompletací nádvoří, k němuž se následně z vnitřní strany připojí osm výztuh, které budou tvořit kostru žádaného tvaru osmiúhelníku. Na tuto kostru následně přilepíme díly venkovního pláště hradu. Do vzniklých prohlubní ve vnější fasádě následně vlepujeme jednotlivé nárožní věže. Ačkoliv se takováto práce jeví na první pohled jednoduše, je třeba neustále kontrolovat celkovou geometrii stavby a milimetrová chyba při osazení jedné věže se může projevit neplechou na opačné straně hradu (mluvím z vlastní zkušenosti :-)).
Jakmile jsou věže na svých místech, model zaklopíme dílem, který slouží, jako základna pro střechu hradu. Pak už zbývá jen dodělat pár drobností, jako schodiště u obou vchodů a podezdívky. Zde vítám snahu vydavatele jinak poměrně plochý model zplastičtit. Celý hrad tak ve finále obíhá plastická římsa, oddělující první a druhé patro, a podezdívka základů díky přidaným dílům rovněž vystupuje z plochy zdi. I vnitřní nádvoří je dotvořeno jakýmsi plastickým náznakem korunní římsy.
Zkušený modelář má ale mnoho dalších možností, jak si základní model vlastní cestou vylepšit za využití barevné kopírky. Nabízejí se k tomu okna a dveře a jejich rámy a ostění. Já jsem svou kreativitu omezil na plastické zpracování ochozů na vrcholcích všech věží. Jestli lze vydavateli modelu něco vytknout, tak zpracování terénu pod hradem. Papírové podaní vrcholu kopce, na kterém hrad stojí, působí dosti nerealisticky a je lepší jej nahradit vlastním z polystyrenu, či modelářské hmoty, nebo jej vypustit úplně. Vzhledem k tomu, že vrchol kopce a okolí samotného hradu je v reálu poměrně ploché, rozhodl jsem se i já zpracovat plochu okolo modelu, jako rovinu. I přesto, že je model poměrně rozměrný (průměr osmiúhelníku je téměř 30 cm), stavba samotná není nijak zvlášť náročná a nenarazil jsem na žádné záludnosti či chyby. Přesto, že se k modelaření dostanu téměř výlučně jen o víkendech, měl jsem i s terénem za měsíc hotovo.
Historie
Hrad Castel del Monte byl postaven kolem roku 1240 na malém kopci v Apulii v jižní Itálii. Jeho stavebníkem byl římský císař Fridrich II. Hrad svou podobou odráží unikátní osobnost svého vlastníka, který je přiléhavě nazýván historiky „Div světa“, což má být dokladem toho, jak dalece Fridrich předběhl svou dobu v mnoha oblastech. I hrad Castel del Monte se dá stěží srovnávat s jakoukoliv jinou soudobou stavbou a dodnes není vlastně ani zcela jasné, k jekému účelu byl postaven. Odborníci se nejčastěji přiklánějí k obranné pevnosti, či loveckému hrádku, na své si ale přijdou i zastánci více okultních teorií, jelikož v podobě hradu se markantně často objevuje číslo osm, což nabízí nabízí vysvětlení v podobě hvězdného kalendáře, či náboženskou inspiraci stavebníka ve skalním dómu v Jeruzalémě. Nedávno bylo při archeologických pracech zjištěno, že hrad obklopovala ještě obranná hradba a nárožní věže byly oproti dnešku o patro vyšší. Ať už byla původní funkce jakákoliv, poměrně brzy po smrti Fridricha II. se z hradu stalo vězení a všechno vnitřní vybavení a výzdoba byly postupně odstraněny. Teprve na konci 19. Století, kdy byl již hrad velmi poničený, začaly pokusy o kulturní obnovu. Od roku 1996 je hrad zapsán mezi památky na seznamu světového dědictví UNESCO. Perlička pro zajímavost. Hrad posloužil jako inspirace pro klášterní knihovnu spisovateli Umerto Ecovi v jeho románu Jméno růže.
