Nové vydání hradu Karlštejn

O modelu

V letošním roce slaví kulaté 20. narozeniny, jeden z nejžádanějších papírových modelu vydavatelství Betexa, hrad Karlštejn. Než se tento model v roce 1997 objevil na prodejních pultech, bylo papírové zpracování hradu Karlštejna dostupné jen v podobě od nakladatelství Albatros. Karlštejn od Albatrosu byl ale oproti realitě silně zjednodušen a očesán. Naproti tomu model Betexy byl v tomto ohledu mnohem bližší skutečnosti, jak zpracováním oblasti kolem Studniční věže, tak i bohatšími plastickými doplňky například střech. Během 20 let od prvního vydání Karlštejna se však i svět papírových modelů pohnul směrem kupředu a proto se v Betexe rozhodli nové vydání této vystřihovánky opatřit moderním kabátem, asi jako se obnovuje omítka tam, kde na budově už příliš zapracoval zub času. Podobně nové grafické zpracování v Betexe již před časem získal model hradu Bouzova a tento krok  byl mezi modeláři kladně přijat. Nyní se tak i Karlštejn může pyšnit příjemnými barvami a texturami a realitě mnohem bližším zpracováním detailů, zejména oken, dveří a dalších doplňků. To vše modelu dodává novu „šťávu“ a pomáhá mu držet krok se současnou produkcí. Jinak ale vše zůstává při starém. Měřítko 1/350 je vhodně zvolené, vzhledem k rozloze areálu skutečného hradu. I rozložení dílů odpovídá původní vystřihovánce. Nechybí dobře zpracované návodné texty, plánky ani dostatek fotografií hotového modelu. Oproti původnímu vydání přibylo i několik nových drobných dílku, jako vlajkové korouhve, které oživí hrany střech jednotlivých budov.

Stavba

Model hradu Karlštejna jsem začal stavět od nejvyšší části, tedy Velké věže. Tu jsem obklopil hradbami a nárožními věžičkami a následně připojil o něco níže stojící Mariánskou věž.

Následně jsem obě věže doplnil o střechy. Tento celek jsem si zatím odložil a samostatně si zpracoval císařský palác. Stejně tak jsem si samostatně sestavil purkrabství s hlavním nádvořím, ke kterému jsem následně připojil ještě obvod hradeb se studniční věží. Teprve nyní jsem všechny tři podsestavy spojil do celku.

Vznikl mi tak korpus modelu s jádrem hradu, který jsem následně doplnil o okolní hradby, vstupní brány a terény. Zde je třeba pracovat přesně a opatrně. Terény zvláště pod Velkou a Mariánskou věží jsou dost rozměrně a na celý už tak velký model se lepí poměrně obtížně. Navíc dokud nejsou umístěny všechny díly terénu, hrad samostatně stojí jen velmi špatně. Proto jej během kompletace doporučuji podepřít nějakou pevnou podložkou, v mém případě lepenkovou krabici, kterou jsem podepřel plochu pod Velkou věží.

Stejně tak se při vyřezávání cimbuří na jednotlivých hradbách vyplatí kontrolovat, jestli zuby dobře sedí z obou stran hradby. Pozdější opravy pak totiž již pravděpodobně nebudou možné.  Pokud se ale i tyto fáze zdaří, hrubá stavba je tím prakticky hotova. Zbývá hrad doplnit o komíny, trojúhelníkové střešní vikýře a již zmíněné korouhve ve formě praporků. Této drobotiny je sice velké množství, vyplatí se ale nespěchat. Celkovou podobu modelu totiž pozitivně podpoří. Já jsem model opatřil ještě travním posypem a několika stromky, aby se výsledek co nejvíce blížil realitě. Celkově jsem se stavbou modelu neměl větší potíže, možná proto, že jsem model stavěl již jednou v předchozí grafické úpravě a již tehdy probíhala stavba bez problémů.

O předloze

Hrad Karlštejn patří k našim nejznámějším památkám a je jedním ze symbolů Česka i pro velkou část cizinců a turistů. Původně soukromou rezidenci začal budovat Karel IV. v roce 1348. Následně se ale změnilo určení hradu, který se stal místem pro uchování korunovačních klenotů Svaté říše římské a dalších svatých relikvií. Tomu byla podřízena podoba hradu, který byl dokončován až do roku 1365. Za Karlova syna Václava IV. se stal Karlštejn i místem přechovávání českých korunovačních klenotů. Post karlštejnského purkrabí tak patřil k jedněm z nejváženějších zemských úřadů. Tuto funkci hrad plnil až do stavovského povstání, na jehož konci byly korunovační klenoty převezeny do Vídně a hrad byl převeden do užívání českých královen. Chátrající hrad se dočkal nové vlny zájmu až na počátku 19. století společně s formujícím se národním obrozením. Dnešní podobu hradu vtiskla historicko-puristická přestavba z let 1887 – 1905, kterou prováděl Josef Mocker.  Ta byla už v době svého průběhu kritizována, ale dnes ji vděčíme za půvabný středověce pohádkový vzhled hradu, který tolik láká turisty.