Historie předlohy
Vývoj vojenského tahače pod krycím názvem KOLOS započal v Tatře v roce 1959. Po ověřovacích zkouškách v letech 1960–1966 se tahač dostal do sériové výroby, ta probíhala od roku 1967 až do roku 1982. Kromě mnoha vojenských verzí vzniklo pro potřeby národního hospodářství i celé množství civilních verzí (tahač přívěsů, tahač návěsů, jeřáby, letištní tahač). Mimo jiné i sklápěčkový těžkotonážní automobil Tatra na podvozku 8×8.
Prototyp a sériová výroba sklápěče probíhala v pobočném závodě Tatra v Bánovcích na Bebravou.
Čtyřnápravový jednostranný sklápěč byl určen pro přepravu různých nákladů – zeminy, sypkých hmot a kamene především mimo veřejné komunikace. Měl dvoudvéřovou kabinu, která vycházela ze základní vojenské čtyřdveřové. Samonosná korba lžícovitého tvaru měla automaticky ovládané zadní čelo s dvěma přestavitelnými polohami – 32 nebo 36 t. Podvozek byl stejný, jako u základního modelu, jen neměl v přední troubě planetový rychloběh a dělič momentů, byl v zadní rouře. Hnací jednotkou byl 12-ti válcový, čtyřdobý, vzduchem chlazený motor Tatra 930-35E. Byl téměř shodný s vojenským, ale nebyl způsoben na vícepalivový provoz. Všechna kola mají stálý pohon. Vůz nemá tažné zařízení.
Tatra 813 8×8 S1 se proslavila zejména díky filmu Prázdniny pro psa, kde ji řídil řidič JZD přezdívaný „DRTIKOL“ a od té doby jí tato přezdívka zůstala.
Popis modelu
Model byl vydán před dlouhými 16-ti lety v roce 2007 PMHT. Jedná se o docela jednoduchý model, který zvládne i mírně zkušený modelář. Vystřihovánka obsahuje 2 stránky návodných kreseb, 1 stránku psaného návodu a 6 listů samotného modelu. Lze jej postavit s interiérem, výklopným držákem rezervy a korbu lze sklápět.
O stavbě modelu
Model jsem se rozhodl postavit s mírnými úpravami.
Začal jsem dle návodu podvozkem. Do centrální roury vložil uhlíkovou kulatinu pro zpevnění. Hybnost náprav jsem nakonec zafixoval zalepením, aby nedocházelo k tzv. „propadnutí“ po delší době stání. Manžety na polonápravách jsem vyrobil stočením proužků papíru. Na čelech náprav jsou naznačené matice. Listová pera jsou vyrobena též plasticky. Vyrobil jsem i naznačení držáků listových per. Řízení rovněž prošlo také úpravou. Oproti vahadlům, které model nabízel, jsem vyrobil jiné přepákování.
Dále jsem pokračoval rámem. Zde jsem nic neupravoval, až na držák rezervy, kde jsem píst oblepil hliníkovou páskou.
Poté přišla na řadu korba. Jeden ze dvou obávaných celků. Překvapivě se lepila dobře, problém se zkroucením takové velké plochy se nekonal. Řekl bych, že tomu pomohl i přechod na červený Herkules, který se mi zdá lepší, oproti klasickému žlutému na větší plochy. Na korbě nesedí zadní čelo, ale to je dáno konstrukcí modelu. Trochu jsem se ho snažil upravit, ale víceméně bez úspěchu.
Po slepení korby přišel na řadu mailer. Zde pouze úprava opět v podobě hliníkové pásky.
A ještě se zde vyskytl problém s konstrukcí, kdy první a druhý článek maileru je stejný. Přišel jsem na to až po slepení, takže se musel jeden z dílů rozřezat a upravit.
Před stavbou jsem přemýšlel o motoru, který tento model neobsahuje. S tím souvisí i úprava, která je asi nejviditelnější. A tou jsou otevřené dveře, absence krytu motoru v kabině a odklopená maska, aby bylo něco z motoru vidět, když už tam je a nebyl celý zakrytý.
Kabinu jsem začal vyřezáním masky. Následovalo zasklení, kterého jsem se obával, ale opět zbytečně. Poté přišly na řadu úpravy interiéru. Rozřezání blatníků, vyřezání dveří, výroba jejich nového tapecírunku a výroba sedaček.
Motor jsem dostal vytištěný od kamaráda, který našel free od Spidy. V průběhu jeho stavby jsem ale přišel na to, že se jedná o motor na Tatru 815. Tudíž další předělávaní, aby vzhledem odpovídal 813.
Po motoru už přišly na řadu jen detaily – výfukové potrubí, potrubí k sání a umístění sání do pravé části kabiny. Přední světla jsem udělal plastická za použití fólie, špendlíku a stříbrné barvy. Před tvorbou závěrečných detailů mi akorát došly transparentní barvy od Tamiye. Ty jsem použil na blinkry a zadní světla. Dále jsem vytvořil zadní nárazník a jiné uchycení blatníků a světel.
Jako poslední přišly na řadu kola, která byla napůl hotova od začátku. Použil jsem na ně laserové dezény. Z důvodu nanášení pigmentu od AK Interactive jsem jejich dokončení nechal na konec. S pigmenty jsem nikdy nedělal, až nyní. Ty vzhled kola povznesly i bez nutnosti přebarvování, které jsem na začátku zavrhl.
Tím byl model po cca půl roce hotov, i když jsem ho chtěl mít za cca polovinu času. Ale úpravy ho o tolik prodloužily.
Model slepil a recenzi vytvořil Lukáš Kulas
… a za Magazín Betexy Lukášovi děkujeme.
