Předloha

Na kopci u městečka Limburg am der Lahn byla v letech 1206-1235 vystavěna monumentální katedrála zasvěcená svatému Jiří. Její architektura kombinuje rýnský pozdně románský sloh s ranou francouzskou gotikou. O více než 700 let později byla okolo města položena dálnice A3, z níž je katedrála, dominující širokému okolí, nádherně vidět. Několikrát jsem okolo jel a budovu tak dlouho obdivoval, až jednou jsem zamířil na exit a město Limburg navštívil. Prohlédl jsem si chrám, jeho okolí i část historického jádra města a jako suvenýr jsem si odvážel model katedrály, který byl k zakoupení v pokladně přilehlého diecézního muzea.

Model

Model katedrály svatého Jiří byl pro mě první zkušeností s vydavatelstvím Schreiber-Bogen. První dojem po vybalení z fólie byl pozitivní. Model je členěn do šesti samostatných celků. Jejich díly jsou rozmístěny na samostatných arších tak, že vždy je na jedné straně vše, co patří k sobě a současně jsou na arších umístěny i související návodné kresby. To umožňuje vzít si na stůl jen jeden či dva listy, s kterými modelář pracuje, a ostatní uložit. Zároveň odpadá komplikované hledání drobných dílků vmáčknutých někde na předposlední straně vystřihovánky. Takové uspořádání vystřihovánky jistě nepotěší příznivce Greenpeace, protože spotřeba papíru je nepochybně o dost vyšší, mě však velmi vyhovovalo, bylo to příjemně pohodlné. Kvalita tisku se zdála být vysoká, papír rovněž vypadal dobře. Jeho gramáž byla vyšší a zdála se mi odpovídající k velikosti modelu. Mírné pochybnosti jsem měl ohledně tvarování drobnějších dílů, pro něž se mi papír zdál přece jen dost silný. Celá vystřihovánka je koncipovaná jako model pro různě pokročilé modeláře. Všechna okna a podloubí jsou v hlavních dílech vytištěná tak, že je možné stavět pouze jednoduchou základní stavbu, nebo okna vyřezat a použít doplňkové plastické díly pro pokročilejší modeláře. To činí model vhodným i pro mírně pokročilé modeláře, na druhou stranu pro ty, kteří zvolí obtížnější variantu, je vyřezávání otexturovaného okna přece jen náročnější na pozornost. Psaný návod obsahuje historii budovy a především velmi detailní popis stavby a to v jazyce německém a anglickém. Po jeho pečlivém prostudování jsem se vrhnul do práce.

Stavba

Prvním celkem je západní část, tedy dvě hlavní věže a průčelí se vstupním portálem a velkým rozetovým oknem. Konstrukce obou věží je v podstatě identická, liší se jen nepatrně v rozmístění a vzhledu některých oken. Stěny věží jsem si podlepil milimetrovým kartonem, aby se neprohýbaly. Plastická okna mají zajímavou a funkční konstrukci, pracuje se s nimi velmi dobře. Totéž mohu říci o střechách, z nichž jsem měl vcelku respekt vzhledem k jejich tvaru. Obavy byly zbytečné, konstrukce se ukázala být dobře promyšlená a při jen trochu opatrné a pečlivé práci zcela blbuvzdorná. Za ne zcela šťastnou považuji skutečnost, že okapy či chrliče na střechách věží jsou součástí hlavních dílů věží. Při manipulaci, ať už při instalaci střech věží, nebo později při práci s celkem jsou tyto díly poněkud ohrožené. Já osobně jsem se neubránil tomu, abych několik z nich nepomačkal. Průčelí kostela se vstupním portálem se stavělo zcela bez problémů, velké kruhové okno bylo lahůdkou a vypadá výborně. Zde bych poznamenal, že mé zmíněné obavy z tvarování drobných dílků se ukázaly být neopodstatněné.

Jižní a severní strana kostela jsou konstrukčně analogické, až na několik drobných rozdílů v konfiguraci přístavků a oken, podrobněji se tedy budu věnovat jen jižní části. Jsem si vědom toho, že se dost opakuji, ale prostě je to tak: konstrukce je promyšlená a funkční. Důležité díly, u nichž je třeba zabezpečit pevnost, jsou vyztuženy hranolem obdélníkového či trojúhelníkového průřezu, takže podlepování až na výjimky nebylo nutné. Ani zde jsem se nesetkal s nějakou nepřesností či záludností. Vyřezání podloubí bylo samozřejmě náročnější na čas a pozornost. Průčelí příčné lodi chrámu s dvěma štíhlými věžemi bylo opět dobře vyřešené, jen část hlavního dílu č. S8 s okny jsem pro jistotu podlepil. Připojení boku hlavní lodi k lodi příčné se zdálo docela komplikované. Nakonec jsem zvolil jiný postup, než doporučoval návod a vše si nakonec sedlo velmi pěkně. Jižní celek také přinesl jediný malý nedostatek modelu. Okno S8.2 má chybný (posunutý) soutisk textury a obrysu. Vše jsem vyřešil tím, že jsem na kopírce zhotovil kopii okna S8.1, které je stejné.

Apsida

Východní část katedrály, tedy apsida, byla asi nejnáročnější na přesnost a pečlivost práce. Vše sedělo velmi dobře, jen při instalaci spodní střechy bylo potřeba použít mírné násilí. V této fázi stavby je třeba dosud dokončené celky usadit na podložku a spojit. Ačkoliv návod v tomto bodě upozorňuje na nutnost velmi pečlivé práce a na potřebu pohlídat lícování celků nejen na podložce, ale i po celé výšce budovy, já si na svém modelu toto neuhlídal. Západní, jižní a severní celky sedly perfektně. Nasucho vše vypadalo dobře i s apsidou, ale při lepení jsem vlastní chybou maličko ujel a celou stavbu si tak poněkud zkomplikoval.

Dalším krokem stavby bylo zhotovení křížové věže. Její základní konstrukční díl je usazen na horní části stěn na průsečíku hlavní a příčné lodi, čímž zároveň šikovně vymezuje jejich správnou polohu pro osazení střech. Křížová věž opět nepředstavovala žádný problém, stavěla se výborně, a i když střecha se zdála komplikovaná, vše klaplo na výbornou.

Střechy

Posledním celkem, či v tomto případě spíše skupinou dílů, jsou střechy. Tady jsem se opravdu bál, jak se všechny části nakonec u kořene křížové věže sejdou a co budu bělat v případě, že se nesejdou. Obavy se ukázaly jako liché; všechno sedlo až nečekaně dobře a korekce byly opravdu jen minimální. Na závěr stavby jsem musel použít vlastní kreativitu. Jinak precizní autor ignoroval skutečnost, že všech sedm věží katedrály má něco na vrcholu. Kříže, makovice a především kohout na křížové věži jsou mým vlastním výtvorem zhotoveným podle fotografií.

Zhodnocení

Model mě příjemně překvapil. Je zpracován s pověstnou německou pečlivostí a technickou zdatností. Konstrukce je výborně vymyšlená a předchází možným chybám. Všechny díly sedí perfektně a díky pevnějšímu papíru a konstrukci s výstužnými hranoly nebylo nutno ani takto rozměrný model podlepovat, byť jsem to v několika případech pro jistotu udělal. I přes mé původní obavy se ale i drobné díly zpracovávaly dobře. Když toto všechno zkombinuji s velmi atraktivní předlohou, je výsledkem opravdu pěkný model, který udělá radost. Ač nejsem ortodoxní domečkář, byla zkušenost s modelem vydavatele Schreiber-Bogen natolik pozitivní, že je pravděpodobné, že to nebyl poslední kousek, který jsem si z jejich široké nabídky postavil. Každému, kdo má rád zajímavou sakrální architekturu, mohu model jen doporučit.

Model postavil, nafotil a recenzi připravil Vladimír Hanke.